Pátek 10. dubna 2020, svátek má Darja
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 10. dubna 2020 Darja
Zobrazit příspěvky: Doporučované Všechny podle vláken Všechny podle času

Š76t80ě83p48á46n 92Z53e30m83e29k 3197713582273

Především pro p. Poláška

Nevím kde Vy provozujete myslivost, ale kdybyste četl ten článek na který reagujete pořádně, pochopil byste, že já v západních Čechách, těsně u státní hranice. Taky byste pochopil, že impulsem k napsání byla v televizi ukázaná mnohoset hlavá stáda jelenů sika. Takže jak vy píšete, o pár kusech z velkých honiteb, jste úplně mimo. Já v prvním odstavci toho článku popisoval situaci ve velké panské honitbě hraběte Coudehove-Kalergi. Vaši definici myslivce "starého typu" jsem kdysi splňoval beze zbytku. Výkon práva myslivosti jsem měl v popisu práce a režijní honitba měla tehdy několik tisíc hektarů. Jen v našem polesí to bylo přes 1500. Bylo nás na polesí osm a já sám lovil více než všichni kolegové z polesí dohromady.Já od začátku července do konce ledna pomalu nesundal flintu z ramene. Ale i tak sníte o hloupostech. To si opravdu myslíte, že lesník bude přes den lítat kolem dřevařů, večer půjde na čekanou do půlnoci, lépe však déle, protože prasata vychází nejlíp až nad ránem, nebo si přivstane, půjde do lesa ve dvě ráno a pak v šest bude rozvážet lidi na pracoviště? O jelení říji bude vodit hosty od rána, přes den kolem lidí a večer s odpočatým hostem znova do lesa? Jste ochoten připustit, že ten člověk má i jiné povinnosti, třeba rodinu, děti, dům? O tom papírování bych také mohl něco vyprávět. Já to co popisuji jsem na rozdíl od vás opravdu odžil, já neteoretizuji.

K té vysoké. Nejvíc jí ubylo po sundání drátů. Protože tady byl opravdu přetlak zvěře, začala okamžitě migrovat do Německa. A tam taky rychle svou pouť skončila. Nedostala se dál než tři km za hranice. Mám mezi německými myslivci dost známých na to, abych si mohl udělat přehled. Tady hned u hranice jsou taky panské lesy a protože majitelka si přeje mít lesy zdravé, nařídila střílet vysokou na potkání.

Pane Polášku, to co vy popisujete jsou zidealizované představy myslivce odněkud z nížin. Já popisuji realitu západočeského pohraničí. Proto si nikdy názorově nebudeme blízcí.

+2/0
doporučit
16.2.2020 15:12

P84a63v94e92l 85V54é90b16r 5409872282751

Pokud vím (a možná vím špatně), tak zákon je napsán tak fikaně, že myslivci za zvěř a škody jí páchané neodpovídají, protože zvěř není jejich majetkem. Jejich majetkem se stává až okamžikem smrti. Moc vypečený zákon.

+2/0
doporučit
16.2.2020 12:28

R34a45d64i15m 24P52o49l72á72š40e42k 9266463699379

Co se týká stavu před válkou v oborách byla divoká prasata, jeleni, mufloni i daňci, ale například jeleni a divoká prasata byly v některých oblastech volně. Divoká prasata k nám pronikala třeba lužnimi lesy kolem Dunaje, Dyje a Moravy, jeleni žili volně ve velkých panských honitbách v souvislých lesích na horách nebo v málo zemědělsky obhospodařovaných oblastech třeba v lužních lesích. Daňci a mufloni v některých oblastech žili i volně, dostali se na svobodu z poškozených obor během první světové a byli obvykle označováni za škodnou a jejich lov se hodně podporoval. (další "dávka" vysoké se dostala na svobodu během druhé světové)

Velmi nízké počty střelených srnců, jelenů atd byly před válkou způsobeny takzvanými sedláckými honitbami. Tehdy měli větší sedláci, vlastnící lesy a pole o rozlohách řekněme nad desítky hektarů právo vytvořit na svých pozemcích vlastní honitbu a provozovat tam myslivost ve vlastní režii. Jenže ty honitby byly tak malé, že například srnec každodenně se chodící napást na nějakou louku s chutnou trávou nebo jetelem procházel přes jednu dvě, tři tehdejší selské honitby a o několik hodin později napasený zase zpět. Výsledek byl ten, že každý sedlák se snažil toho srnce co nejrychleji střelit ve své honitbě, aby ho nestřelil a neměl soused v sousední honitbě. Sedláci tak vysokou zvěř ve svých honitbách velmi rychle vystříleli a potom už jen čekali na kusy, které na jejich honitby zabloudily z velkých lesních "panských" honiteb. Aby je taky rychle zastřelili, dokud jsou na jejich honitbě. Neboli tato území, mimo drobnou zvěř, byla sedláky totálně odzvěřena.

Proto je dnes povolená minimální rozloha honitby od 500 nebo 600 hektarů souvislých pozemků, protože na takové rozloze, s odřenýma ušima, už k pravidelné migraci vysoké mezi honitbami nedochází.

0/−1
doporučit
16.2.2020 12:28

R21a33d31i75m 16P52o27l60á64š37e57k 9176393859709

Slušně ignorantsky napsaný článek.

Kdyby si autor aspoň přečetl Zákon o myslivosti, dočetl by se v něm, že majitelé pozemků, sdružení v Honebním společenstvu, hlasují na své schůzi o tom, komu a za kolik svou honitbu pronajmou.

Proto je jen nesmyslná propaganda, živená zelenými ochránci přírody, (kteří by chtěli myslivce vyšoupnout a kecat do ochrany přírody v lesích sami,) že o stavu zvěře rozhodují myslivci. O stavu zvěře rozhoduje místní odbor Životního prostředí a potom svým hlasováním o pronájmech ono Honební společenstvo, tudíž vlastníci pozemků.

Že z podstatné části se vlastníci mezi sebou nedomlouvají a na tyto svá práva kašlou a že je málo mysliveckých sdružení ochotných přijmout pronájem honitby jinde než v lese za svými baráky u vesnice, kde žijí, je věc jiná. A je to pouze věc nedostatku demokracie mezi těmito lidmi. Či věc nezájmu vlastníků o tyto pozemky.

0/−2
doporučit
16.2.2020 11:51

Žebříčky

Redakční blogy

  • Redakční
               blog
  • Blog info
  • První pokus
  • Názory
               a komentáře

TIP REDAKCI & RSS

Najdete na iDNES.cz