Přemnožená vysoká?

16. 02. 2020 10:30:21
Za takové stavy mohou sami myslivci a lhostejná státní správa. A vlastníci honebních pozemků stále ještě tahají za kratší konec.

Stavy vysoké zvěře u nás kontinuálně stoupají již zhruba od sedmdesátých let. Před válkou byly stavy vysoké zvěře minimální, protože si to hlídali vlastníci. Konkrétně tady na Domažlicku vysoká volně nežila téměř vůbec. Majitelé panství ji drželi v oborách. I Jindřich Šimon Baar píše v nějaké své povídce, jaký to byl poplach, když se u Klenčí objevil jelen. Zvedla se celá myslivecká „hotovost“ aby ho dostala. V kronice velkostatku Poběžovice je hlášení lesmistra Tilla, že revírem prošla divoká prasata, což byla událost, která stála za zaznamenání. Tehdy. Mám výkazy odlovené zvěře z období 1910 – 1938 a není tam ani jeden jelen nebo prase. Jen daňci a mufloni z obory. První jelen po válce se tu v okolí prý střelil někdy v roce 1973. To mám přímo od loveckého průvodce, který u toho byl.

Současné vysoké stavy mají podle mě několik příčin. V první řadě je to neodpovědnost nájemců honiteb, tedy myslivců, jejichž zájmem je logicky mít hodně zvěře v honitbě. Za minulého režimu to bylo každému vcelku jedno, ty škody ve skutečnosti nikoho nepálily. Žbrblal jsem už tehdy proti tomu a dostal jsem pěkně za uši. Navíc, vysoké stavy se snadno skryly. Podívejme se, jak se vlastně provádí sčítání zvěře. Správně se to má dělat tak, že se myslivci rozestaví v jeden lednový nebo únorový den pokud možno ke všem krmným zařízením a zapisují co, kolik, odkud, kam a v kolik hodin zvěř střídá (přechází). Ve skutečnosti se myslivci sejdou, sepíší možná podle pravdy kolik toho v honitbě mají a pak to upravují. Oni v reálu skutečně hrubý přehled mají. Já ho taky míval. Háček je právě v té úpravě. Ono co dáte do sčítání, to také musíte nastřílet. Dochází Vám to? Kupříkladu divoká prasata mají koeficient přírůstu 6. Nasčítám-li 10 prasat, nárůst je 60 ks. Kmenový stav je předepsán 5 ks. Nařízený odlov je tedy 65 ks. A máte představu, kolik je to nocí na posedu v mrazu? Dám tam tedy jen dvě. Sice ani to nenastřílím, nikdo tomu nebude věřit, ale taky se v tom nebude nikdo šťourat. Dále – myslivecká sdružení jsou snad nejrozhádanější spolky, co existují. V téměř všech jsou frakce, které si jdou vzájemně po krku. Ve všech jsou zasloužilí členové (dědkové), kteří už nikam nechodí, ale o všem chtějí stále rozhodovat. Aby aktivní členové byli motivováni k lovu, dostanou možnost si podle nějakých kritérií střelené kusy ponechat. To časem začne neaktivním členům vadit a počnou to těm střelcům závidět a znechucovat. Ti to po nějakém čase vzdají, a při sčítání nahlásí jen to o, čem ví, že to bezpečně nastřílí. Dále – vysoká zvěř má zpravidla větší pastevní areál, který přesahuje do několika honiteb. V tom areálu se přesunují v závislosti na ročním období. Takže se klidně stává, že v době sčítání jsou v jedné honitbě, ale v době lovu jsou ve zcela jiné honitbě. Honitba, kde v době sčítání jsou, je neuvede, protože by je musela nastřílet. Ale honitba, kde v době sčítání nejsou, je uvede, aby je střílet mohla. Takhle to skutečně funguje, je to zažitá a prožitá praxe. Prostě, celé to sčítání je přesné počítání vymyšlených čísel.

Další důvod vysokých stavů vidím ve stále ještě přetrvávající benevolenci vlastníků honiteb a ve směšných částkách náhrad škod. Podíváte-li se do zákona o myslivosti a do zákona o lesích, zjistíte, že oba tyto zákony nahrávají spíše nájemcům honiteb než vlastníkům. Je to vlastník, kdo musí investovat do opatření proti vzniku škod. To stojí nemalé částky. Např. jeden běžný metr oplocenky stojí asi osm korun. Vlastníci by měli zvednout ceny nájmů za honitby do takové výše, aby jim pokryly ty náklady na ochranu. Analogicky, jako majitel bytu chce po nájemníkovi takovou částku, která mu pokryje náklad na režii té nemovitosti. Koneckonců je to nájemce, kdo má benefit z té zvěře. Na úkor vlastníka.

Opatření, o kterých mluví naši politici, jsou jako obvykle naprosto neúčinná. Ty řeči o nutnosti zvýšených odstřelů nebere nikdo vážně. A jsou myslivečtí hospodáři, kteří veřejně a naprosto na rovinu prohlásili, že to budou sabotovat tím, že vydají povolenky k lovu jen do jimi uznané výše. To skutečně mohou. Jestli někdo ze zodpovědných to se snižováním stavů přemnožené zvěře myslí skutečně vážně, zasadí se o opravdu drsné metody. Jinak to nepůjde. Asi jako při tom prasečím moru. Odchyt a humánní usmrcení. Ta několikasethlavá stáda jelenů sika na Žluticku jiným způsobem nezlikvidujete. Pobavila mě televizní reportáž ze šumavského parku, kde ukazovali množství jelenů v přezimovací oboře. Že prý uvažovali o tom, využít tu koncentraci k redukci stavů. Ale upustili od toho, aby to nebylo lidem líto.

Abych to shrnul. Vysoké stavy budou do té doby, dokud nebudou veškeré náklady na přítomnost zvěře v honitbách přesunuty na ty, v jejichž zájmu tam ta zvěř je. Tzn. ochrana proti škodám i úhrada těch škod. Současná právní úprava je spíše příčinou vysokých stavů. Jen malá jedovatá poznámka na konec. Co asi dělá státní správa tam, co jsou ti sikáči? Tamější vysoké stavy jsou veřejným tajemstvím už desítky let. A to ještě pomíjím skutečnost, že jelen sika se kříží s jelenem evropským, čímž vzniká paskvil, nebo chcete-li parodie na jelena.

Autor: Štěpán Zemek | neděle 16.2.2020 10:30 | karma článku: 26.06 | přečteno: 732x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Životní prostředí a ekologie

Milan Smrž

Otevřený dopis k referendu o větrných turbínách v Líšťanech u Loun

Dne 22.března proběhlo v obci Líšťany na Lounsku referendum o výstavbě větrných elektráren. Jen třetina hlasovala pro. Doufejme, že občané za dva roky názor změní. Nebo budeme raději spoléhat na drahou jadernou energii?

24.3.2024 v 9:47 | Karma článku: 8.68 | Přečteno: 538 | Diskuse

Milan Smrž

Také jste proti Green Dealu?

Protesty zemědělců v Evropě i mnoho příspěvků na sociálních sitích nesou pečet protestu proti Green Dealu. Kdo tomu tleská?

3.3.2024 v 22:32 | Karma článku: 21.26 | Přečteno: 6056 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Baterky, kam se podíváš

Poslední dekáda byla ve znamení obrovského nárůstu výroby baterií, tedy lépe řečeno, akumulátorů. Připadá mi to jako druhá elektrifikace. Na baterie bude po čase zřejmě všechno.

3.3.2024 v 8:00 | Karma článku: 6.42 | Přečteno: 342 | Diskuse

Petr Hariprasad Hajič

Tak co hoši a holkiíí, jakxte na tom s tem vodíkem?

Zelená vodíková produkce je další dílek do dekarbonizační skládačky udržitelného rozvoje. Byla jen otázka času, kdy na vodík dojde v praxi a loni nastala úplná exploze publicity. Toto třaskavé téma stojí za pozornost.

1.3.2024 v 8:21 | Karma článku: 7.44 | Přečteno: 293 | Diskuse

Vašek Brynda

Co je eko kůže a proč je pravá kůže ekologičtější?

Není to tak dávno, kdy se na trhu objevily pojmy, jako je eko kůže a veganská kůže. Mnoho lidí znejistělo a začalo považovat pravou kůži za neekologickou, a naopak slepě opěvovat tyto nové materiály. Jak je to ale skutečně?

19.2.2024 v 13:03 | Karma článku: 22.75 | Přečteno: 436 | Diskuse
Počet článků 6 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1156

Starší heterosexuál bílé pleti se základním vzděláním (ÚSO), navíc z venkova. Konzervativního ražení, možná i pravičák.Typicky volič amerického Trumpa, rakouského Hofera a zastánce Brexitu.

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...